Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Když dva dělaj totéž, není to totéž. Zatímco mediálně podstatně sledovanější Queer parade 2008 v Brně se zvrtla, první pochod organizovaný Bárou  a Pavlou ze cvičáku Haf bez obav vyšel náramně. Krásná příroda Kokořínska, skvělé počasí, prima lidi a radostní psi - to jsou základní ingredience v receptu na báječný výlet.

Na startu u koupaliště ve Mšeně na nás už čekali Dar, Creasy a Maggie - samí zrzci, takže se Fanča bez problémů zařadila ... a vyřádila. S Maggie si užila honičky a muchlačky, oba kluci jim do toho občas kecali, všichni se však vylítali do sytosti. My, kteří jsme zrzkům směli dělat doprovod, jsme se kochali přírodou, pochvalolvali si počasí a sbírali na kontrolních bodech písmena do tajenky (no, ano, nešli jsme jen tak zbůhdarma, úkoly jsme měli). Idylku nám narušil jeden hysterický spoluobčan, který nás napadl nejdříve slovně (při té příležitosti jsme si občerstvili a většinou i doplnili slovník jadrné češtiny) a po té i fyzicky - asi měl opravdu velký (preventivní) strach ze psů, kteří si ho ale vůbec nevšímali a proti všem pravidlům si k němu nešli ani čichnout. Když na nás začal vřískat, všichni ti zrzaví příslušníci bojavého plemene se nám schovali za záda. Hořkost tohoto setkání jsme ale úspěšně zajedli a zapili v hospodě v kokořínském podhradí - výtečné jídlo i pivo (včetně točeného nealka) se později ukázalo být taktickou chybou. Hned po té, co jsme ztěžkli po výborném obědě, nás čekala nejobtížnější část trasy - výstup takřka kolmo vzhůru. Zvládli jsme to ale bez ztráty cti, plic i knedlíků. Cestou zpět na místo startu jsme minuli zkratku polní cestou a prošli jsme hrdě středem spícího městečka: se stoickým klidem jsme přijímali obdivné pohledy a komentáře - týkaly se našich psů a jsme už na to tak nějak zvyklí :-) V cíli jsme obdrželi diplomy (navzdory skutečnosti, že jsme organizátorům vpadli do týla), poděkovali za skvělou akci a vyrazili domů. Fanča ještě vydržela z pelíšku na terase kontrolovat, jestli jezdím sekačkou po trávníku rovně, pak si vyloudila dřívější krmení a od té doby spí jako dudek: kdyby ze spaní nepoštěkávala, myslela bych si, že je tuhá.