Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Velikonoce jsme letos trávili v činorodém ruchu. Na společnou procházku jsme si udělali čas až na Velikonoční pondělí a sešli jsme se s těmi, co stejně jako my, utekli před pohanskými zvyky.

Sešli jsme se na Divčích hradech s Honey, Tabi, Magií, Teem, Eliškou, Darem a Moonym. Dar jako první objevil, že Eliška hárá, což jemu a Moonymu zcela zaplnilo nadcházející program; Honey se to osobně trochu dotklo, protože od příchodu Dara se snažila, seč mohla, aby upoutala jeho pozornost... a teď tohle! Naštěstí našla v křoví nějakou psí pochutinu a to jí pomohlo zapomenout...

Asi po hodince jsme se museli rozdělit, hormony a slavnostní obědy dnešní procházku rozložily. Fanča se svými bratry Darem (po tátovi Musafovi) a Moonym (po mámě Ann) vyrazila na prodlouženou. Moonymu nakonec jeho nebetyčná trpělivost přinesla růže: Fanča ho totiž zpražila hned na parkovišti a hudrala jak krocan ještě asi půl hodiny, a pak se ovládala alespoň natolik, že si ho nevšímala...  Moony ale v nabídkách ke hře nepolevoval a Fanča jeho kouzlu nakonec neodolala a zbytek procházky s ním shovívavě laškovala. Dar si trošku zapózoval a pak s Fančou společně předvedli Moonymu, jak se skáče přes kulíky.  A pak už jsme spěchali domů na tu kachnu....