Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Den svých 3. narozenin si Fanča užila podle svého gusta: za ranní mlhy jsme vyjížděli na Hančino pozvání do Štěchovic na procházku se super venčící partou. A protože jsou Fanče nebesa nakloněna, vyklubal se z mlh nádherný, slunečný den.

Na chatu do Štěchovic, kde na nás čekaly Kira, Tabi a Maggie , přijela i Honey a společně jsme se vydali do lesa - daleko od lidí a psů. Kira a Honey totiž hárají, Kira se navíc chystá za ženichem do Švédska, a bylo by hloupé, kdyby si toužebně očekávanou nadílku spískala s nějakým německým špicem v okolí. Po nadšeném uvítání (zvlášť Tabinka byla z našeho příjezdu celá paf), jsme vyrazili přes louku k lesu. U lesíka propadly své pracovitosti  Kira a Fanča a neděle-neneděle příštích 10 minut jí věnovaly (Fanča o chlup déle). Zbytek procházky byly způsobné, milé  a spořádané (Kirunčinu způsobnost navíc jistilo vodítko).

Procházku za krásného slunečného dne uprostřed rašící přírody osvěžila svým osobitým způsobem Honey: kde se vzala tu se vzala s posraným ouškem. Nikdo z nás si nevšiml, jak k tomu přišla; po jen částečné očistě valila k nedělnímu obědu. My zbývající jsme zajeli ještě na chvíli k Sázavě - prý aby se psi vykoupali. Nakonec do řeky vlezla jen Tabinka, která je v řadách našich zrzavců vyhlášeným čochtanem. Fanča je ve vztahu k vodě dost rezervovaná, maximálně brodivá a zpovzdálí pozorující.

Zbytek narozeninového dne si Fanča užila zíráním do sluníčka prokládaným chlazením přehřátého organismu na dlaždičkách v chodbě. Podle všeho byla s tímto způsobem oslavy nadmíru spokojená.