Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Na dnešek jsme měli do detailů připravený plán: my, co máme co dohánět (Fanča, Honey a Teo) půjdeme ráno na cvičák, tam se sejdeme s novým adeptem na členství v supervenčící partě a společně se přesuneme na Dívčí Hrady, abychom se setkali s kadety, kteří již mají ZOPky v kapse. Jedna esemeska od naší cvičitelky oznamující zrušené cvičení náš plán úplně rozprášila.

Scházeli jsme se jak švábi na pivo. Smršť esemesek a telefonátů sice urychlila změnu nedělních plánů ve většině zúčastněných domácností, přesto však byla společná procházka poznámenána porůznu načasovanými příchody a odchody. Na druhou stranu je docela příjemné zjištění, že navdory pozměněnému termínu, se všichni snažili seč mohli, aby dorazili... asi jim to stojí za to. Nám ano.

Tak popořadě: Z vycházky byla omluvena Canny, která si včera v Horoměřicích rozřízla packu, a tak kromě naší venčící lokality měla možnost seznámit se důvěrně i s naší veterinou (bude to stát přes 3 tisíce, osm stehů drží tlapku pohromadě, a já si připravuji splátkový kalendář, protože foukáním bolístky na dálku se z toho asi nedostanu :-)). Na místo setkání jsme vcelku očekávaně nejdřív dorazili my, nachystaní cvičenci (Fanča, Honey a Teo se svou přítelkyní Eliškou), a hned v závěsu za námi Eva, Mirka a Brassila.

Překvapivě brzo přijela Lenka s Darem (prý už se opravdu těšili :-)), před polednem Erramoon Bashiri a nakonec i Hanka s Qwandoya holkami.

Pokud jde o psy, probíhlo vše podle obvyklého scénáře (Fanča se kočkovala s Honey, dokud nepřijela Brassila a s důrazností anglické vychovatelky je neumravnila; příjezd Dara na sebe strhl pozornost všech ridgebaččích dam, i když je nutno přiznat, že vehemenci, s jakou Dara kosí Brassila, ostatní slečinky neprojevují. Dnes měla jistá privilegia Honey, které se Dar věnoval více, než je zvykem, a Brassila zaměstnaná myšlenkami na své počínající mateřství, to tolerovala). Jistý vzruch do smečky vnesl malý, ale drzý, především však slaďoučký Erramoon Bashiri alias Moony, který je Fančiným malým bráchou. Do smečky ho shovívavě uvedly Fanča s Honey a pak už jen Mooníček lítal jak střelený od jednoho psa k druhému a nevěděl, kterého má pošťuchovat dřív. Jeho přítomnost trochu pozvedla sebevědomí Elišce, která prokoukla, že vítězství nad malým hrdinou je poměrně snadné, a tak ho proháněla, až za ní i mokrým sněhem ztěžklá stopovačka vlála. A Moony hystericky vřeštěl a utíkal seč mu nožky stačily.