Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Mediální obraz současnosti se bude od našich dojmů nejspíš diametrálně lišit. My si tu sněhovou kalamitu - ano, v Praze je skoro 20 cm čerstvého sněhu - dost užíváme!

Účast na pravidelné procházce po Dívčích hradech byla sice nižší než minule (chyběla Honey, která se ujala role hostitelky, Teo, který má rýmičku, a s ním i Eliška, protože bez sebe nedají ani ránu, Freya zůstala viset na dálnici od Berouna...) ale i tak nás bylo deset, a to je na stávající povětrnostní podmínky opravdu dost.

Radost výrazně dominovala na straně čtyřnohých, kteří se čerstvého prašanu nemohli nabažit. My, kteří máme o dvě nohy méně, jsme trošku brblali při prošlapávánní cesty a věčném prokluzování v sypkém sněhu, ale euforie převládala... možná i proto, že čtyřnohých bylo víc. Program trochu narušili Pražáci, kteří oprášili běžky a vyrazili ven v houfech... respektovali jsme jejich pracně vyšlápnutou stopu a zbyla na nás cesta, která vedla kupodivu tam i zpět převážně do kopce. Pokud jde o psy, nic zvláštního se nestalo: Fanča s Canny zkontrolovaly všechny zaječí pelíšky v okolí, Maggie a Conny si vzaly na starost pamlskovníky, Eiby a Mellory by se bývaly úplně totálně zmuchlaly, kdyby neměly imrvére za zády Canny (ty výpravy k zajícovům zas tolik času nezaberou) a Brassilu, Azik hučel do Tabinky a Kira je zádumčivá... asi to na ni přenesl ten Rus, co není Rus, protože je z Afriky. Skoro celou procházku chumelilo a nebe bylo šedivé a tak od fotek nemůžete mnoho očekávat. Ale bylo to tak báječné, že si zítra dáváme repete!