Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Sotva smyl déšť poslední sníh z naší zahrádky, udělalo se jaro. Zatím jen v našich myslích. Bohatě to stačí k tomu, aby nás to táhlo na výlet. A nejlepší způsob jak se zbavit pokušení je: podlehnout mu.

Zatímco výstavní sekce SVP vyrazila pokořit Norimberk (oběma úspěšným reprezentantkám Áše a Eiby blahopřejeme), my ostatní jsme zamířili na výlet na Říp. Chtěli jsme to stihnout dřív, než se tam nahrnou socani, ale i teď,  v lednu, tam bylo nečekaně rušno. Lipovou alejí se míhali běžci, které ještě nepřešlo novoroční předsevzetí, a kousek před námi vyrazila marškumpačka s několika psy, což bylo zvlášť pro Brassilu hodně lákavé (v posledních dnech ztratila soudnost a šla by klidně i s kníračem!).

Cesta na vrchol byla sice samý dokopec, ale za ty vyhlídky to stálo! Za rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha je přírodní toaleta a pozůstatky po těch, kteří ji využili, nadchly všechny náruživé uklízečky (najednou by fakt uklízely všechny!!!) Kromě vyhlídek na Roudnici, České Středohoří a ku Praze jsme si dopřáli i piknik v zahrádce před hospodou. Sestup s hory směrem k Ctiněvsi byl náročný a jestli si nás kamzíci natáčeli skrytou kamerou, už se nejspíš popadají smíchy za břicha.

Vypadalo to, že to bude opravdu vydařený výlet, kdyby si na úpatí hory Týna nerozřízla v lese tlapku. Byla moc šikovná a trefila tepnu. Stříkající krev se podařilo trochu ukáznit improvizovaným škrtidlem z kapesníku a obvazem z rezervních ponožek (díky, Lado) a igeliťáku. U aut už jsme mohli použít autolékárničku a šikovné ruce ostatních členů SVP (děkuji) a pak tradá na kliniku do Horoměřic. Tam jsme se dočkali studené sprchy: o nějaké pacienty v sobotu odpoledne moc nestojí.... a pokud chcete odbornou péči, tak nejdřív adresu, telefon, nacionále majitele, nacionále psa... a krev stříká.... pak si počkáte v čekárně .... po základním ošetření padla nesmělá nabídka, jestli nechceme radši někam jinam (byl tu ještě jeden krvácející pacient a doktor jenom jeden) ... a tak jsme našli útočiště ve Vetcentru ve Stodůlkách. Tam už probíhalo vše jako na drátkách, papírovalo se, až když Týna ležela uspaná na stole. Za dvacet minut byla spíchnutá a probouzela se. Kromě řezné rány na přední noze má ještě sedřené bříško na zadní ... jak ta bude marodit?