Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Fanča to měla vymyšlené tak, že sérii oslav svých nadcházejících kulatin zahájí srazem se spolužáky.

Jenže nemoc třídní učitelky Kačky odsunula setkání na neurčito a tak nezbylo, než narychlo spíchnout nový plán. Fanča je intelektuálka a výlet jen tak nazdařbůh by její nároky neuspokojil. Snad proto vyhrála naučná stezka tentokrát v okolí Nového Knína.

Ráno jsme s foťákem na krku oběhly Tuchoměřický les (chtěla jsem zdokumentovat srnky a zajíce, kteří v týdnu zkoušejí morálně-volní vlastnosti Fanči, Týny a Eibinky, ale asi nás v sobotu po ránu nečekali) a krátce před polednem vyrazily na výlet. Malým varováním mohla být skutečnost, že jsme se netrefily správně ani do výchozího bodu, auto jsem nakonec nechala na půl cesty mezi hřbitovem a mlýnem a šly jsme. Později se ukázalo, že v protisměru (to by nevadilo, stezka je okružní) a nakonec úplně jinudy, když jsme v obci Krámy definitivně ztratily z očí velmi špatné značení stezky. Když už jsme šly asi kilometr po asfaltce, začala Fanča brblat. Vysvobodil nás traktorista, který nás nasměroval přes pole k lesní cestě a po té jsme - vzhledem k intuitivně správnému rozhodování na několika lesních křižovatkách - dorazily do výchozího místa. Stezku novoknínskem si tak můžeme dát někdy příště ještě jednou - a pořádně!

Večer mě ještě u dveří své garsonky vítali Baboolíci - už jsou z nich velcí raťafáci.