Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

V lesním penzionu Podmitrov na nás čekal pokoj číslo třináct. Bylo to šťastné číslo.

Kalibrnda se svým doprovodem - Fančou a Týnou - se dostala mezi leopardy po roce. A že už je velká, přišla předvést, co umí ;-) Zúčastnila se 1. ročníku Poháru LLP posuzovaného podle mezinárodního zkušebního řádu, zkouška BH bez speciálních cviků, a vedla si nadmíru dobře. Nejen, že ustála seznámení s hromotluckým rozhodčím, nerozhodilo ji ani publikum a prostě hezky bez cavyků cvičila. Z předepsaných cviků zatím neumí dlouhodobé odložení, ostatní zvládla dobře, odložení s přivoláním dokonce výborně a to jí vyneslo na 6. místo ze 14 přihlášených závodníků. Byla také poslední ve startovním poli, kdo by býval složil tuto část zkoušky.

Kromě závodu si vyzkoušela ještě stopování pod odborným dohledem a celkem věrohodně se rozeběhla za střapečkem. Zbytek pobytu v Podmitrově věnovala procházkám v okolních lesích. Fanča s Týnou se tentokrát překonávaly: zvládly samostatně pobyt na pokoji bez obvyklého jódlování, v penzionu i mimo něj se pohybovaly navolno, přestože byly vystaveny všelijakým lákadlům převlečeným za kočky, ovce, kozy, prasata a spoustu další havěti. Byly tak spořádané, až to dojímalo.

S endorfiny tryskajícími ze všech pórů jsme v neděli krátce po poledni vytáhly z pelechu Lincolna a provětraly si plíce v jeho revíru: holky s Linkem do slova a do písmene, i Fanynka se rozeběhla za bílými prdelkami třepotajícími se kdesi v dáli na horizontu ... kromě šťastných ksichtů s dlouhými jazyky z toho naštěstí nic nebylo. Jen taková vzrušující tečka za báječným víkendem.

Další fotky jsou tady.